Splněný sen 7. díl - Začátek ráje
Další den jsem se vzbudila asi v pět hodin ráno a to když mě budila EunSoo, že nemůže spát. Já se ospale podívala na hodiny. "Co je?" zeptala jsem se jí ospale a u toho jsem si mnula oči. "Já nemůžu spat. A ty bys měla vstávat když si pro tebe přijede ta Yun nebo jak se jmenuje." stáhla ze mě peřinu a pomohla mě do sedu. "Hmm..." zavrčela jsem a vstala z postele. Došourala jsem se do koupelky a vyčistila jsem si zuby. EunSoo šla za mnou jak ocásek. "Ehm..Ty nebudeš jíst?" podívala se na mě. Já jen zavrtěla hlavou a spokojeně jsem si zuby čistila dál. Pak jsem si oblíkla připravený oblečení, který jsem si včera hodila přes židli a zase jsem jak dement šla do koupelny abych se mohla učesat. EunSoo mi už nachystala kufr ke dveřím jakoby mi naznačovala že mám co nejdřív vypálit aby měla byt sama pro sebe. Už už zazvonila Yun a EunSoo mi s radostí otevřela dveře na chodbu. "No jó..už jdu. Hlavně to tady nezbourej." byly moje poslední slova, vyšla jsem na chodbu a EunSoo za mnou silně zabouchla a už akorát slyším jak vykřikuje:"Huráá...Mejdáán!!!!" Sjedu výtahem dolů a tam už nedočkavě přešlapuje Yun. "Ahoj. Už jsem myslela že sis to rozmyslela a nepůjdeš." řekla a vzala mi kufr a naložila do jejího auta. "Šup nastup. Sice tě tak brzo nečekají, ale překvapíme je." usmála se a nastartovala motor. Celou dobu cesty se mě Yun vyptávala. Taky několikrát padla otázka jestli se těším. Když jsme dorazily před barák už jsem byla ráda, protože to vyptávání od Yun skončilo. Vyjely jsme výtahem nahoru a na mě bylo opravdu znát, že jsem nervózní. Yun se na mě jenom usmívala a usmívala, ale už nic neříkala. Tiše odemče byt a zatím co všichni spí tak mi Yun ukáže můj pokoj. Taky mi ukáže zbytek bytu. "Byt je moc hezkej." usmála jsem se. "Jojo. Hele už musím jít, ale večer se určitě stavím." usmála se Yun a odešla. Já stála uprostřed obyváku ještě v mikině a riflích a rožhlížím se po místnosti. Nakonec jsem si sedla na gauč, přehodila nohu přes nohu a čekala jsem až se někdo ráčí probudit. Asi po deseti minutách mého nic nedělání vylezl z jednoho z pokojů Sungmin a šoural se na záchod po slepu protože byl rozespalej ani mu oči nešly pořádně otevřít. Teda rozcuchanej byl hodně a vypadal jako by vstal po několika letech. Já jen tiše seděla a koukala jsem se na něho. Když se vracel zpátky do pokoje, sice se na mě podíval, ale ani mě nezaregistroval. Já se rozhodla, že si aspoň vysleču tu mikinu. Stalo se a hodila jsem ji na gauč vedle sebe. No musím říct, že všichni by se rovnali spáčům, protože jsem tam byla sama asi hodinu a půl než ráčil někdo vstát. První byl Leeteuk. "Ehm...Ahoj Leeteuku." usmála jsem se na něj když procházel obyvákem a vypadal tak nějak už probuzeně. "Ehm...Ahoj JiKyo...Nejsi tady nějak brzo?" zeptal se podezíravě. "No vlastně jo, ale to mě sem tak brzo šoupla Yun." řekla jsem nevinně. "Okej." usmál se Leeteuk a pádlil si pro kafe. Pak už s hrnkem v ruce si sedl vedle mě. "Tak jak jsi se vyspal?" rejpla jsem si. On to samozřejmě nechápal. "Normálně." řekl. "Jak jinak když jsem tady od šesti a sedím tady už hóódně dlouho." řeknu s malinkatých úsměvem. "Eh..Co?? Od šesti?" vyvalil oči. "A v kolik jsi vstávala??" pokračoval. "No, ségra mě vzbudila v pět." zamyslela jsem se. "No a nechceš kafe? Dyť musíš být unavená." *Áj já to tušila.* "Ne nechcu." ujistila jsem ho. "No dobře. A co tady sedíš v riflích. Tak se jdi převlíct ne?" pokračoval Leeteuk. "No jo no." odfrkla jsem si, ale pak jsem se musela usmát a valila jsem se převlíct. Za dobu než jsem našla něco co bych si tak mohla oblíct, se už probudil i Heechul, Siwon a Yesung. Nakonec jsem do obyváku naklusala v tilku a teplácích a vlasy jsem si svázala do culíku. Těm čtyřem probuzeným mohly oči z důlků vypadnout. "Bejt váma ty huby zavřu jinak vám tam vletí muchy." uchechtla jsem se a šla jsem si pro dřív nabízené kafe. Z kuchyně jsem slyšela tichou debatu o mě, ale nějak zvlášť jsem to neřešila. Taky proč bych měla. Dyť si můžou povídat o čem chcou. Akorát pak byli hodně překvapení když jsem jim řekla že i když šeptali tak jsem všechno slyšela. "Tos nemohla slyšet." stál si Yesung za svým. "Ale když to říká tak to asi slyšela." uznal Siwon. Heechul a Teuki radši mlčeli, ale taky by jim neuškodilo se projevit. "Nazdárek." vlezl do obyváku Shindong. "Co si dáte na snídani?" zeptal se s úsměvem na tváři. "My to necháme na tobě." oplatil mu Siwon úsměv. Shindong se nahrnul do kuchyně a už jsme o něm neslyšeli. (Heh..nezemřel nebo nezmizel :D jenom chystal snídani :)) Kluci se už pomalu jeden po druhým probouzeli. Shindong přinesl snídani a v klidu a pohodě jsme se najedli. Pak se kluci převlíkli a vykonali ranní hygienu. Já jen tak posedávala na gauči a koukala jsem jak všichni pobíhají po bytě. Asi až po půl hodině už všichni byli kompletně hotoví. Celej den jsme blbli na kvadrát a docela dost jsem se s nima poznala a večer jsme všichni skončili u telky. Pak jsme šli spát docela pozdě a mě osobně se nechtělo převlíkat, tak jsem spala v tom co jsem na sobě měla celej den.